CINEMA 4D Days 2009 - fotoreportáž

2.12.2009· Autor: Pavel Zoch, Ph.D.· Přidat komentář

Takže jako každý rok jsem připravil drobnou fotoreportáž, jak to vypadalo na letošních C4D days. Byly trochu jiné, možná trochu více chaotické a méně toporné, asi o kousek zábavnější, prostě jiné.

Nejdříve trochu úvodem...

Forma byla jiná, to jsem si již řekli, chtěli jsme tentokrát aby měli posluchači možnost sami si vše rovno vyzkoušet, aby se jednalo spíše o seminář, než o přednášky a to se do značné míry povedlo i díky MUDr. Jiřímu Kofránkovi CSc. z  Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK. Tento svým způsobem „mecenáš“ (jakkoliv to slovo dnes zní zastarale, snad bychom spíše mohli říci nadšenec) nám vyjednal možnost zcela nové přednáškové síně vybavené vcelku slušnými hardwarovým vybavením přímo na půdě Karlovy univerzity, v prostoru takzvané „velké terminálovny“ u Karlova náměstí. 

Původně jsme sice chtěli semináře rozdělit na dva, leč to by už bylo asi trochu problematické, ale i tak jsme myslím poskládali program docela dobře.

Co se povedlo? Že dorazil i Honza Brukner :-), bohužel Pavla Čučku skolila choroba a tak matte painting musel Honza zastat sám. Mimo to dorazili již všichni a Pavel Vlasák prodřel stůl, za což se Karlovce z hloubi srdce omlouváme. Může za to Honza Brukner, který řekl, že ta koule, i objekt roviny na podlaze, má být hodně veliká. Takže Pavel brousil, brousil, brousil... Tímto omluva Honzovi, že jsme se tam s Miklem tak nezřízeně řechtali.

Co se nepovedlo je hardware. Má stanice nějak odmítala akceptovat, že má živit 3 monitory (na stanici, v kopii a projektor) a do toho ještě nahrávat online vysílání a nějak se jí to vůbec nelíbilo. V trapasu jsem se tak vykoupal jak já, tak Honza. Docela úsměvné přitom bylo volání posluchačů, kteří hlásili „mně to funguje“, leč mně to nefungovalo a celé se to chovalo podivně. Honza bojoval s náhledem statečně, leč stálé obtíže mu téma protahovaly a protahovaly a taktické přeskupování se zastavila až na hranicích Berlína, kdy nás osvobodil Standa :-).

Přesto si myslím, že jsme se dali správnou cestou. Prostě jsme to zkusili a možná jsme toho zkoušeli najednou moc (např. celodenní vysílání), příště, příště ale budeme chytřejší a hlavně zkušenější!

Tak jako tak to bylo fajn, zase po roce vidět některé tváře (Míla zklamal, leč budovat se musí, o tom žádná a pravdou je, že se vidíme relativně často).

Chtěl bych tedy poděkovat Jirkovi Kofránkovi, že se do toho s námi pustil. Už jsem ani nedoufal, že se to povede. Standovi Szkanderovi, že se nechal přesvědčit že to máme udělat a že to nakonec projednal. To parkování ti odpouštím, ale proklínal jsem tě do morku kostí :-) a jak víš, nadávám s gustem. Tomášovi Niklovi z Karlovky za technickou podporu a vlastně celkově fungující zázemí, bez něj by to nešlo. Filipovi Staňkovi, že vyrobil plakátek (a jsem rád že se mu líbily rotaviry) a také hlavně za to, že mi dělal spolujezdce při vyřizování parkovacího místa.

A také přednášejícím. Z Ládi Mikluše, vždy jsem si velmi vážil tvých znalostí a schopností, ale tentokráte si mě prostě dostal perfektní přípravou a hlavně tím, jak vynikajícím způsobem dokážeš analyzovat situaci při řešení zadané scény. A víš co, já ty křidýlka udělal rád :-). Alespoň se mohu chlubit, že jsem ten mihotavý flek v tééééhle animaci připravil. Tvůj seminář byl vynikající.

Standa se pustil do boje s Acrobatem a i alternativami se zobrazením 3D modelů na webu či v prezentacích. Docela zajímavé to bylo, hlavně je pěkné, že si se věnoval i „free“ technologiím, které otevírají další možnosti skoro každému. Mimochodem, vzpomínáš jak jsme zkoušeli nějakou tu technologii před několika lety a kolik to stálo úsilí? Je na tom vidět technologický pokrok. Pěkné.  

Ondřej Brichta se ujal zejména napojení na Flash a je asi dobře, že jsme podobnou technologii do semináře také zařadili. Ostatně, on ten Flash (někdy k dobru, jindy ne) proniká skoro všude a tak jsou ty kombinace dosti podstatné.  

Honzovi Bruknerovi, Honza bojoval statečně jak Don Quichote s větráčky mé stanice. Grafika nepřekreslovala, soubor se uložil v prapodivném formátu, který nešel načíst (tvářil se jako obrázek), prostě nic nefungovalo jak mělo a přesto Honza podal dost zajímavou přednášku. Sice se trochu rozpadla ve smyslu výsledku, ale postup podal opravdu dobře a docela se těším na to, že se na ní podívám znova. Jak psal Exupéry v Citadele, jen cesta je důležitá. A tou nás Honza provedl výtečně.

Dosti slov, tady je stručná fotoreportáž...

Komentáře k článku